Šolcův statek — Sobotka

[Jičínský deník] Po půlročním zimním spánku se 1. května t.r. veřejnosti znovu otevře Šolcův statek. Poněvadž výstavní tradice zde vznikla již roku 1974, letošní návštěvní sezóna bude jubilejní – čtyřicátá.

Před sametovou revolucí byla zdejší obrazárna výjimečná tím, že byla ve své podstatě soukromou galerií. Jejímu zakladateli a dlouhodobému provozovateli RNDr. Karlu Samšiňákovi se ji totiž podařilo vymanit z všudypřítomného dozoru státních orgánů, které se úporně snažily kontrolovat veškeré kulturní dění. Aby otupil jejich zájem o svůj stánek umění, Karel Samšiňák čas od času zařazoval do výstavního plánu výtvarníka ze zemí bývalého Sovětského svazu, mimochodem – vždy špičkového. Hned jak polevila ostražitost nejrůznějších funkcionářů, odpovědných za kulturu, pořádaly se na statku výstavy, které neměly šanci objevit se v jiných veřejně přístupných zařízeních stejného typu. Takto se tu roku 1977 uskutečnila výstava grafik autora současných bankovek, Oldřicha Kulhánka, jenž v té době pro své protirežimní postoje nesměl jakkoli publikovat, tím méně vystavovat svá díla. Expozice v nenápadné uličce mimo centrum Sobotky tehdy zcela unikla pozornosti mocipánů. Naopak zanícení milovníci kumštu si sem vždy našli cestu. Postupně se v obrazárně Šolcova statku představila celá plejáda dalších velikánů výtvarného umění – Vladimír Komárek, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Václav Špála a mnozí další. Galerie si získávala dobré jméno hlavně díky vytříbenému vkusu a především erudici Karla Samšiňáka, jemuž, ač vystudovanému parazitologovi, mohl ve znalostech výtvarného umění málokdo konkurovat. Svou obrazárnu brilantně vedl až do roku 2008, kdy zemřel v požehnaném věku 85 let.

V současnosti výstavní aktivity úspěšně rozvíjí občanské sdružení Přátelé Šolcova statku spolu s majitelem objektu. Dnes je galerie specifická svou ekonomickou soběstačností. Vystavování si tu nelze zaplatit, předplatit, natož podplatit. Síň nehyzdí loga nejrůznějších sponzorů jednoduše proto, že galerie žádné sponzory nemá. Na veškeré kulturní pořady, které se zde v průběhu roku konají, je vstup zdarma. Jediným kritériem pro výběr vystavujících i účinkujících je úroveň jejich tvorby. Díky tomu snad zůstává pomyslná laťka, v minulosti velkoryse nastavená Karlem Samšiňákem, stále na stejné výši.

Co návštěvníkům přichystáme letos? Lapidárium, na něž byla nedávno adaptována bývalá maštal, nabídne keramické objekty Jaroslava Šafra, které tu hostovaly již loni. Tuto kolekci vystřídají 30. června sochy Olbrama Zoubka, jež tu zůstanou až do konce října.

V původní galerii, která dnes nese jméno svého zakladatele Karla Samšiňáka, se 1. 5. 2013 v 11 hodin slavnostní vernisáží zahájí výstava grafik Milana Bauera. Detailně propracovaná díla s častým námětem dopravních prostředků včetně tramvají jistě potěší nejen návštěvníky, ale především hospodáře, jenž jako emeritní řidič pražských tramvají chová k tomuto dopravnímu prostředku vztah více než vřelý. Během roku se v obrazárně postupně objeví ještě grafiky Jiřího Šalamouna a Karla Vika, výstava s názvem „Nezbedná grafika – humor na ex libris“ a sezónu uzavře soubor fotografií Jaroslava Hodíka. O datech příštích vernisáží a jejich programu budeme veřejnost průběžně informovat.

Pokračovat budou i zavedené besedy s osobnostmi, doprovázené koncerty Zámeckého saxofonového kvarteta Josefa Žemličky. Zahájíme je v červenci. Jako první na nich vystoupí herečka Tereza Brodská, poté hudebník Felix Slováček. Také tyto pořady včas oznámíme na stránkách regionálního tisku.

Doufám, že při toulkách po Sobotecku nezapomenete můj statek navštívit. Otevřeme v první květnový den v 11h a pak už k nám můžete až do 31. října chodit denně od 8 do 11 a od 13 do 17h. Těším se na vás.

Jan Samšiňák, hospodář na Šolcově statku v Sobotce