Šolcův statek — Sobotka

Sobotka – Sobota byla v Sobotce sychravá, přesto účastníky vernisáže výstavy Daniely Havlíčkové v Šolcově statku prozářilo nejen teplo z kozubu, ale i lidová muzika v podání Jaroslava Krčka. V přátelské atmosféře se s Mistrem hezky povídalo a vzpomínalo.

V Sobotce a přímo tady ve statku nejste poprvé.

Těžko bych lovil v paměti, kolikrát jsem tady byl, ale vybavuji si, že minimálně dvakrát až třikrát jsem se zúčastnil Šrámkovy Sobotky, posledně šlo o večer ke vzpomínce na Vladimíra Komárka, také jsme dělali pořad s Radovanem Lukavským ve spolupráci s mladoboleslavským divadlem. Celý večer byl věnován Fráňovi Šrámkovi a kdysi ve spolupráci s Ljubou Skořepovou jsme připravili představení „Přiďte pobejt“ z lidových povídek Josefa Štefana Kubína, které sebral v blízkém okolí.

Jste vítaným účinkujícím na vernisážích.

V Šolcově statku jsem vystupoval dvakrát.Vzpomínám si, že to bylo jednou na pozvání Karla Samšiňáka, jezdíval na festival do Lomnice nad Popelkou, který jsem založil. Už léta tam mám svou chaloupku. Karel Samšiňák byl přítelem manželů Kavanových, kteří tu ve statku měli o letošní Šrámkově Sobotce výstavu a kteří jsou mými letitými přáteli. Líbí se mi busta pana Samšiňáka, jejíž autorkou je Stanislava Kavanová. Vysochala dokonce už i tu moji.

Ovšem, vy, jakožto rodilý Jihočech, jste „emigroval“ do tohoto kraje.

V Lomnici nad Popelkou už jsem třiačtyřicet let a jsem občanem města, přestože žiju v Praze. Do Lomnice jsem jezdil za Janem Borůvkou. Byl z kolářské rodiny a společně s ním jsme vyrobili kolem čtyřiceti lidových hudebních nástrojů. Víte, je tam krásně. My jsme horáci, tady v Sobotce jsou doláci a my na ně krásně vidíme. Máme Český ráj jako na dlani. Přitahuje mě sem ale i historie kraje, chudého, kde si lidé museli mnohdy ve složitých dobách pomáhat.

Jsou místa, která nás oslovovala a okouzlovala, okouzlují a budou i nadále. Pro nás, co sem jezdíme už čtyřicet let, je tímto místem právě Šolcův statek. Vnímáte tohle roubené stavení podobně?

Určitě, Šolcův statek měl vždycky svého génia loci, už jenom proto, že sem lidi tíhnou. Víte, oni nevědí proč, ale tady se totiž vždycky shromažďovaly pozitivní myšlenky a to už je dáno samotnými výstavami. V poslední době, co tu vzniklo lapidárium z bývalé maštale, to je úžasný prostor, už jen díky tomu materiálu. Pískovec, to je nádherný kámen, je to rekonstruováno čistě. Čili to je zase další výstavní síň. Velká gratulace, že se toto místo udržuje. Bývaly tendence podobné statky bourat. Jednu takovou chalupu jsem taky zachránil.

V současné době píšeme novou historii tohoto objektu.

Je tomu tak. Víte, já jsem si všiml, že stát kulturu nepodporuje vůbec. Přesto je na tom něco pozitivního. Lidé bez kultury nemohou být, protože jsme byli kulturně vychováni a jsme kulturní národ s velkou tradicí, tak si lidé začali kulturní prostředí vytvářet sami. Jednou z takových záležitostí je i Šolcův statek. Já si při svých muzikantských cestách všímám tohoto jevu. Mohl bych uvést i další příklady. Například Chanovice, malebná vesnička mezi Horažďovicemi a Nepomukem. Tam ze zbořeného statku udělali rozsáhlou výstavní síň, kde vystavují celoročně exkluzivní umělecká řemesla, dokonce i ty řemeslníky, kteří dostali státní vyznamenání za to, co umí. Najdete tam i koncertní síň, zrekonstruovaný zámeček a skanzen. Ve skanzenu se instaluje betlém v životní velikosti a ty sochy pro ně dělá zdejší rodák – říká se mu Dědek.

Jistěže ho známe, Ivan Šmíd, který patří do širšího okruhu našich přátel.

Takových příkladů bych mohl uvést víc, tyto iniciativy jdou zdola a já k tomu jen podotýkám – zaplať Pánbůh!

Zpátky k muzice, vám múze nejvlastnější. Může výkon hudebníka nebo ansámblu ovlivnit prostředí? Jak moc důležitá je atmosféra místa?

Nesmírně a samozřejmě výkon ovlivní. Například jsme měli hrát v Avignonu. Moc jsme se tam těšili. No, jaký nás potkal šok, když jsme hráli v hrozném kině, bez akustiky, velké zklamání a publikum? To samozřejmě vycítí. Jsou ale místa, která jsou úžasná jako klášterní odsvěcený kostel v Sokolově, kde vznikla úžasná koncertní síň. Takové prostředí je i pro nás muzikanty inspirace, takže, i Šolcův statek je takovým místem a taktéž inspirace pro nás.

A přijedete zase?

Když mě pozvete, samozřejmě a rád!

Sobotka 5. 9. 2009

rozhovor vedla Lenka Rancová

Jaroslav Krček: JPG