Šolcův statek — Sobotka

O uplynulém víkendu „odstartovala“ vernisáží v Galerii Karla Samšiňáka poslední letošní výstava. Veřejnosti se představil hradecký malíř Bořivoj Borovský.

Nepovažuji se ani za znalce, ani kritika výtvarného umění. Přesto pokaždé do výstavní síně vstupuji s pokorou a dychtivým očekáváním zajímavého, v lepším případě uměleckého i vysoce uměleckého zážitku. Obrazy Bořivoje Borovského v původně skromné, ale sousedsky příjemné vesnické místnosti, mě „posunuly“ do jiného světa. V kontrastu se zmíněným prostředím, vystupuje do popředí imaginární,leč monumentální krajina se vším, co je její součástí, čím přitahuje poutníka, ale i toho, komu v těle koluje divoká krev. Milovníka adrenalinu. Je-li divák schopen vnímat obraz všemi smysly, pak se v tomto případě na chvíli ocitne „na vrcholu hory“, v náručí podmanivé přírody, u paty voda, nad hlavou vzduch a všude kolem kámen, skála,hlína, černozem. Po selankovitě příjemné krajině Provence, a ona taková skutečně je, se najednou návštěvník setkává s krajinou zcela jinou, drsnou, bouřící, kontrastní.

Záměr zaujmout diváka, „šokovat“ až barokní rozmáchlostí tvarů, se Bořivoji Borovskému dokonale daří. A tak nejeden z účastníků vernisáže, a že tentokrát byla galerie zaplněna do posledního místa (pozn.mimořádná návštěvnost), se zastavil v tichém obdivu hned při vstupu. Vedle zážitku výtvarného si ale diváci odnášeli ještě jeden mimořádný umělecký dojem.

Na vernisáži vystoupil třináctiletý houslista Matyáš Novák z Hradce Králové se skladbami Antonína Dvořáka. Na housle hraje od svých šesti let. Má za sebou vítězství v řadě českých i mezinárodních hudebních soutěží jako houslista, ale i klavírista. V blízké době ho čeká vystoupení v Berlíně se skladbami Antonína Dvořáka, čímž obohatí připravovaný dokumentární film – Antonín Dvořák – Deo Gratias, věnovaný životu a dílu tohoto skladatele. Matyáš se také představí hradeckému publiku v říjnu s Mozartovým klavírní dílem jako sólista Filharmonie Hradec Králové. Na vernisáži ještě vystoupili a o Borovského díle promluvili Jan Rýz a Jaroslav Novák, který navíc recitací jednoho ze Shakespearových sonetů doplnil program vernisáže.

Za přípravu výstavy, kterou ve spolupráci s Mistrem Borovským uspořádal a vernisáž připravil Jaroslav Novák, mu patří poděkování. Dík směřuje i k Ivanu Kozlovi a jeho obětavé pomocnici Markétě Höfferové, kteří se zasloužili značnou měrou o citlivou instalaci všech výstav letošního cyklu, uskutečněných v Galerii Karla Samšiňáka a majiteli objektu Janu Samšiňákovi. Výstava obrazů Bořivoje Borovského potrvá v galerii do 31. října. Zároveň je stále k vidění v přilehlém lapidáriu výstava objektů Šárky Radové.

Lenka Rancová

Bořivoj Borovský vybírá obrazy na výstavu

Statkář Jan Samšiňák zahajuje vernisáž

Matyáš Novák

Jan Rýz hovoří o Bořivoji Borovském

Matyáš Novák

Jaroslav Novák recituje

Matyáš Novák

Matyáš Novák

Jeden z obrazů Bořivoje Borovského