(27. 6. 1921 – 5. 2. 1991)

 

Malíř a grafik Jaroslav Uiberlay se narodil 27. června 1921 v Jičíně a zemřel 5. února 1991 v Praze. Po brzké smrti rodičů i prarodičů se jej ujal strýc z Mladé Boleslavi, který mu umožnil vystudovat reálnou školu. Pak začal studovat kreslení u profesora Blažíčka na ČVUT, ale po uzavření vysokých škol nacisty se vrátil do rodného Jičína učit se knihkupcem. Jeho odvěká záliba v kreslení a malování jej však posléze přinutila vrátit se do Prahy ke kreslenému filmu. Po válce pokračoval v přerušeném studiu kresby, tentokrát u profesora Salcmana a od roku 1946 studoval Akademii výtvarných umění v ateliéru prof. Vlastimila Rady. Po absolvování studia vstoupil do spolku Mánes a do Umělecké besedy. Namaloval řadu zátiší a portrétů, ale jeho hlavním polem působnosti bylo krajinářství. Při výstavách, kterých uspořádal téměř 170, vystavoval především oleje. V grafice volil techniku leptu, suché jehly a litografie a přednost dával menším formátům, zejména exlibris, novoročenkám.